Proč, když už mám konečně čas si zacvičit, zazpívat, věnovat se svým zájmům a projektům, se nemůžu „dokopat“? Sjíždím sociální sítě, koukám na seriály. A pak mám výčitky, a mám ještě méně energie. 

To, co většinu lidí u slova prokrastinace napadá, je, že je to aktivita, děj, který nastává v situaci, kdy „mohou“ dělat něco, co vědí, že „mají“ nebo „musí“ nebo „potřebují“ dělat. A nebo „chtějí“ , a nebo „chtěli“? Ale nedělají to. 

Je tam záměr, co to je, co by chtěl člověk dělat. U čeho si fakt odpočine. Co ho nabije. A k tomu záměru je třeba mít energii k jeho uskutečnění. 

Tam, kde je prokrastinace, tam v hlubší vrstvě často bývá dlouhodobá únava a vyčerpání, někdy i vyhoření a nebo nerozpoznaná deprese. 

Ano, na jednu stranu dnes téměř každý zažívá prokrastinaci a ujíždí na sociálních sítích více, než by chtěl. Otázka, která probouzí mojí zvídavost však je – co tam za tou prokrastinací mám já? Chci to prozkoumat? A zjistit, kde mi uniká energie, pozornost, kde mám místo, které mohu naplnit něčím skutečným? 

Nabízím garanci s téměř 110% výnosem, že za svoji prokrastinaci při zvídavém pátrání naleznete často překvapivé skutečnosti. Moje zkušenost je, že za ní často s klienty objevíme nové a nepoznané aspekty sebe sama, dotkneme se jeho jedinečnosti. 

A často se uvolní velké množství radosti a energie.

Maruška, terapeutka Equita Therapy, z. s.