Rozhovor – Ľubica Mesarošová

Ľubico, o psycholozích koluje mnoho představ a domněnek. Je nějaká, která se tě dotýká?

Často se setkávám s tím, že lidé předpokládají, že psycholog je za každých okolností vyrovnaný a nemá v životě žádné problémy. To není pravda, ani to nejde. Bezproblémový život nemáme a emoce si prožíváme, to k tomu patří :).

Abys těm problémům čelila, máš nějaké „univerzální“ pravidlo, nebo životní motto?  Něco, čím se řídíš?

Líbí se mi věta: „v těžkých chvílích stojím pro sobě“. Obecně to považuji za důležité a občas si to připomínám. Člověk by se neměl sám podkopávat, zvláště, když čelí problému.

Když se podíváme na tvoji práci… V jsou to problémy jiných, často velmi osobní, intimní věci. O co se v terapii opíráš?

Je to pravda… Kolikrát vím o svém klientovi, či klientce věci, které neznají ani jejich partneři, rodiče, přátelé. I když psychologickou pomoc vyhledávají logicky v takové situaci, kdy si sami neumí poradit, já věřím ve své klienty a jejich síly, schopnosti. Věřím v terapeutický vztah a terapeutický proces. A že se schopnosti, vnitřní zdroje dají odemknout, aktivovat.

Jako pomáhající odborník zřejmě nemůžeš nikdy ustrnout, ale jít s vývojem svého oboru kupředu. Máš v tomto směru nějaké osobní cíle, předsevzetí?

Mám, několik. Asi by se nedalo ani všechno stihnout :). Ráda bych se stala kvalitní psychoanalytičkou. To je umění. Dále mám velké přání spojit psychologii s léčivou přítomností zvířat, což mi umožní právě spolupráce s Equita Therapy. A kdo ví, jaké výzvy ještě život přinese…

Na závěr se zeptám… Co bys vzkázala člověku, který zvažuje vstoupit do psychoterapie?

Určitě bych, že návštěva psychoterapie nemusí být ta poslední možnost. Přála bych těm, co váhají, aby našli odvahu překonat obavy a pochybnosti. Setkání s psychologem může hodně věcí urychlit a usnadnit.