Hodnocení Koňské cesty ke zdravým hranicím

STRUČNĚ: Intenzivní interakce (dáno hlavně malým počtem, překračování rolí (zejména v osobě Petra, ale i moje dvojrole – účastník x profesionální terapeut), citlivé vedení, jen si myslím, že některé dimenze nemusí být na první pohled vidět (a tedy dělat z nich závěry je zavádějící). Pro mě bylo nejsilnější potkání se s koňmi (ať už si to hodnotí, kdo chce, jak chce). Proč? Nepamatuji se, že bych byl s koňmi někdy tak nablízko.

OBSÁHLE (pro badatele, není to hodnocení kurzu, ale vyprávění o mé cestě): Vím, že můj postoj k výchově, zejména pak k „převýchově“, má méně obvyklý základ. Mnozí si myslí, že správné je nastavit jasné hranice a pak případně povolovat. Já to dělám opačně. Vědomě, ale i s tím, jak mám zmapovanou podstatu své osobnosti. Výhody: Mnozí lidé, s komplikovanější minulostí, touží po přijetí. Pokud je někdo svými hranicemi odradí hned na začátku, dost často je to konečná. Já, když se s nimi hrabu v bahně, když mám štěstí, mohou se napojit. Nevýhody: Nadřu se. Musím si dát pozor, aby utahování bylo citlivé a nevzali to jako zradu. Musím ustát postupné utahování nebo opouštění.

DÁLE: Mám jinak nastavené hranice v práci (tedy i v Jedli, v Equitě), jinak doma (mimo práci). V běžném životě se moc „nenapojuju“, stačí mi pár blízkých a docela v klidu si vystačím. To se týká i posezení nebo building teams, udržím jen to společenské (a ještě k tomu jako most dost často používám muziku), a pak si sedávám stranou s jedním, dvěma kumpány se snahou se nepřehlušovat). Ovšem, pokud pracuji s agresivními zmatenými lidmi (spíše jsem pracoval – třeba v pasťáku, v Apolu), nasadím si masku a pracuju skupinově – skrze ty vnímavější se snažím ovlivnit silou stáda ty nepolapitelné.

Moje koňská cesta, kdyby byla? Nadřel bych se. Musel bych se o koně asi chvilku starat, získat mimikry, pochopit jejich svět a PŘIROZENĚ jim předkládat (silou duchovní převahy) „samozřejmosti“. A zároveň „Skálovské“: „Být chytřejší, váhově jsem bez šance.“

Bylo zajímavé objevit velikost i rozsah a pohyb ve vlastních hranicích.

Pro me to bylo velke sebepoznani. Kde jsou vlastne moje hranice, kde je vlastne dokazi citit, narozdil od toho jsem si myslel, ze ty hranice jsou a jak moc si je necham narusovat.

Techniky, které v dnešním workshopu byly využity byly prožitkové a velmi přínosné. Cením si bezpečného přístupu Jitky Poláškové.

Jemný workshop, který mě ukázal, kde já sama (ne)mám hranice a jak (ne)vypadají. I na tak složité a těžké téma se dá pohlédnout jednoduše a jemně za podpory Jitky a Daniely. Doporučuji vstoupit do téhle neprobádané oblasti a nahlédnout na jinou vrstvu nás samotných.

Další příjemný workshop na téma hranic , kde si člověk může najít sám v sobě , kde je mu dobře . A tím si uvědomit , že pak se ta hranice nemusí hlídat a udrží se…

Workshop Koňská cesta ke zdravým hranicím, předčila mé očekávání, uvědomila jsem si, co znamená “zdravá hranice”.

Hledání hranice ať už ve dvojicích s ostatními účastníky workshopu nebo s koňmi ve mě vyvolalo pocity, které jsem vůbec neočekávala, jak kladné, tak i záporné.

Co se týče vedení workshopu, paní Jitka je úžasný člověk se srdcem na pravém místě, její empatie, schopnost a porozumění, nasvědčuje tomu, že se své práci věnuje s láskou.

Kurz koňská cesta ke zdravým hranicím mi pomohl pocítit v těle v jakých situacích reaguji staženě a kde naopak cítím velmi dobře sama sebe. Pracovali jsme s poníky, kde si člověk přišel na to kde to je to BÝT sám v sobě. Terapeutičtí koně zrcadlili co bylo třeba, vyplynulo mnoho věcí, s kterými lze dál pracovat. Na místě panovala velmi milá, otevřená atmosféra, a také bezpečí.

Já moc především děkuji za to, že existují lidi, kteří jdou do hloubky svého řemesla a dělají svou práci s respektem k terapii i klientům.

Na workshop jsem přišla s očekáváním, že zabřednu do problému s nastavováním svých hranic.

Z workshopu jsem si odnesla velký AHA moment, že hranice vlastně vůbec nemám a hlavně – kde se vzal z dětství problém, že ani nepoznám, když mi je někdo přešlapuje.

Prostředí na workshopu je velmi uklidňující, terapeutické a moc se mi líbilo, že se setkala skupina lidí, kteří mají podobný cíl nebo problematiku, zapálení a vzájemnými postřehy jsme společně byli mnohem více schopni najít “zakopané psy”. Oproti klasické terapii mi to tedy dalo mnohem, mnohem víc.

Co jsem si odnesla z workshopu je nakonec daleko víc, než jsem čekala a hlavně to, že koně mi skutečně pomůžou nastavit upřímné zrcadlo a prolomit v sobě bariéru i strach během pár chvil. 🤗 On vám ten kůň hned řekne, že jste něco udělali jinak.

Děkuji

Je to skvělé seznámení se svými hranicemi i pro ty, kteří nemají s koňmi žádné dosavadní zkušenosti. Cítila jsem se bezpečně a objevila, jak úžasná a empatická bytost kůň je. Děkuji Jitce za tento zážitek! Po dnešku znám zase nové rozměry svého prostoru a vím, jak v něm lépe pobývat.

Workshop byl pro mě velmi obohacující zkušeností. Jednak díky Jitky citlivému přístupu a pak díky práci s koňmi, která pro mě byla plná hlubokých vhledů a sebepoznání. Doporučuji vřele všem, co se chtějí něco dozvědět nejen o svých hranicích.

Krásně strávený den na příjemném místě vedený velmi profesionálně, přesto v přátelském duchu.

Kurz bych doporučila všem, kteří se chtějí potkat sami se sebou skrze koně, najít porozumění a zkusit si něco nového!

Pod vedením Jitky jsem si teprve uvědomila, že pokud chci, aby lidé respektovali moje hranice, musím si umět definovat kde jsou. Děkuji jí i poníkům za vše. Čiči mě naučila, že nemusím vždy zvládnout vše, pokud na to nejsem ještě připravená a méně je více. Děkuji všem

Workshop byl pro mě velmi poučný, byl to jeden z mých prvních kontaktů s koněm naživo. Byl to velmi silný zážitek naučit se pracovat s hranicemi ve vztazích s velkým koněm i s malým poníkem. Otevřelo mi to oči v mnoha směrech a myslím že se mi podařilo leccos o sobě zjistit. Díky.