Tematická oblast: Gestalt psychologie, paměť a motivace

Kdo, kdy, kde: Bluma V. Zeigarniková, 1927, Berlín (Německo).

Průběh experimentu: Studentka Kurta Lewina Bluma Zeigarniková si všimla pozoruhodného jevu při posezení v restauraci – číšník si lépe pamatoval objednávky stolů, které dosud nezaplatily, než těch, které už byly vyřízené. Tuto hypotézu o paměti nedokončených úkolů otestovala v laboratoři. Nechala 164 pokusných osob (děti i dospělé) plnit sérii jednoduchých úloh (např. skládat krabičku, modelovat figurku, řešit početní příklad). Polovině úlohu dovolila dokončit, druhou polovinu záměrně přerušila před dokončením. Po nějaké době zkoumané osoby vyzpovídala, které úkoly si pamatují.

Zjištění a význam: Výsledky ukázaly, že lidé si nedokončené úlohy pamatují zhruba dvakrát lépe než dokončené. Tento dnes známý Zeigarnikové efekt naznačuje, že nedokončené, přerušené aktivity zůstávají v mentálním napětí a udržují se v paměti více než uzavřené úkoly. Vysvětluje se to tak, že mozek má tendenci k uzavírání a vyřešení gestalty – nevyřešené úkoly vytvářejí psychické napětí, které podporuje jejich lepší zapamatování. Objev měl význam pro teorii motivace (nedokončené cíle motivují k dokončení) i pro studium paměti v reálných situacích.
Metodologická omezení, etika, replikovatelnost: Experiment byl jednoduchý a poměrně robustní. Efekt Zeigarnikové byl opakovaně pozorován, i když ne vždy ve stejné síle – závisí na typu úkolu a osobnosti (např. u úzkostných lidí je efekt silnější, protože nedokončení je více frustruje). Eticky bez námitek.

Současná aplikace a dopad: V praxi tento efekt využívají například tvůrci seriálů či knih – cliffhangery (otevřený konec) udržují diváka v napětí a nutí ho pamatovat si a vrátit se k příběhu. Studenti mohou efekt využít tím, že si rozdělí učení na části – vědomí nedokončené látky je motivuje k pokračování. V psychoterapii gestalt terapeuté někdy pracují s konceptem "nedokončených záležitostí" v klientově životě.

Zajímavosti: Bluma Zeigarniková byla Ruska židovského původu; po objevu efektu (ve 27 letech) se vrátila do Sovětského svazu a stala se významnou klinickou psycholožkou. Její jméno nese nejen efekt paměti, ale i Zeigarnikové medaile, které uděluje Evropská federace psychologů za vynikající výzkum – odkaz na její příspěvek vědě.