Dětské pokojíčky jsou místem neomezených možností. Děti zde mohou projevit svou kreativitu, donekonečna trénovat hrubou i jemnou motoriku, zažívat první dobrodružství a tvořit si svět přesně podle sebe. Většina z nás rodičů dbá na to, aby byl dětský pokojíček pokud možno uklizený. A právě zde vzniká nespočet rozepří a rodinné nepohody. V čem tkví kouzlo uklizeného pokojíčku? A je vůbec reálné toho dosáhnout?

Dítě nám nastavuje zrcadlo 

Děti motivuje k pořádku a úklidu zpravidla jejich okolí. Rozhodují se, zda své okolí napodobí, nebo je jim nastavení ostatních tak nepříjemné, že se rozhodnou pro přesný opak. Uveďme si to na příkladech z naší terapeutické praxe.

Příklad 1:

Předškolačka doma všechno úzkostlivě uklízí. Dokonce i kamarádkám zakazuje ve svém pokojíčku používání hraček, protože by vznikl nepořádek, který ona netoleruje. Situace v jejich rodině vypadá následovně: Tatínek žije ve dvou paralelních vztazích, což přináší do rodiny obrovské napětí. Jak se to odráží na dívce, kterou popisujeme? Uklízení této holčičky je motivováno hlubokou touhou po uspořádaném životě. Chce mít alespoň část svého světa dokonale pod kontrolou.

Příklad 2:

Dívka je extrémní „bordelářka“. Svůj pokoj není schopna vůbec udržet v pořádku. Situace v jejich rodině vypadá takto: Tatínek i maminka jsou nadmíru pořádkumilovní. Tatínek je navíc velmi agresivní a despotický, hrubě po dívce vyžaduje dokonalý pořádek. Maminka je manipulativní a pasivně agresivní. Dívku svou manipulací velmi zraňuje. Jak to dopadá na holčičku? Podvědomě proti rodičům bojuje alespoň tím, že neuklízí. Nechce si nechat útlak líbit a tohle je cesta, kterou zaručeně rodiče vytočí, aniž by jim do očí řekla, že se jí jejich chování nelíbí a zraňuje ji. 

U dětí, které jsme zmínili výše, lze jejich vztah k úklidu považovat za určitý indikátor jejich vnitřního světa. A je na nás rodičích, abychom našli určitý balanc, rovnováhu v našich očekáváních, a zvážili i to, co projevy našich dětí mohou reflektovat. 

Nejprve tedy sami v sobě přeberme tyto aspekty. Teprve poté s nepořádkem našich dětí můžeme začít dále pracovat. Pokud víme, že dítě svým jednáním reflektuje nepohodu v rodině, je nasnadě nejprve pracovat s tímto. Pomocí vhodně zvolené terapie můžeme rozklíčovat, co se nám snaží dítě takto beze slov sdělit, a následně s tím také pracovat.

Jaký přístup k úklidu zvolit

Jednotný návod, řekněme si to na rovinu, neexistuje. 

Nejprve vezměme v potaz to, že dítě může mít obavu z toho, že nenaplní naše očekávání ohledně pořádku dostatečně kvalitně. Potřebuje, aby mu někdo ukázal, jak správně uklízet. Musí se vlastně naučit uklízet. Možná vám to přijde poněkud legrační, ale řada dětí opravdu potřebuje ukázat, jak má při úklidu správě postupovat. Potřebují získat první zkušenosti, a následně zručnost.

Návyky můžeme budovat už odmala. Malé děti neodhánějme od domácích prací. Ano, pračku si určitě naskladníme rychleji sami a okno umyjeme rozhodně lépe než dvouleté dítě, ale pokud své ratolesti naučíme pomáhat v domácnosti už v útlém věku, mnohonásobně se vám to později vrátí.

Nastavme si pro svou domácnost také jasná pravidla. Špinavé prádlo jde hned po vysvlečení do přesně vymezeného místa na špinavé prádlo. Po jídle si každý po sobě ze stolu uklidí apod. Tato pravidla nám zaručí, že se jednoho dne nestaneme otrokem své rodiny, ale společně budeme pracovat na tom, abychom se měli doma dobře.

A bezesporu pomůže i společný úklid. Ostatně představte si, jak by se uklízelo vám, kdyby váš partner ležel třeba u televize, sledoval svůj oblíbený program a vy jste kolem něho běhali se smetákem a hadrem. Podpořme tedy děti v úklidu tím, že se na něj sami vrhneme.

Zkoušet můžeme různé přístupy, ale pozor především na odměny či tresty. Děti jsou opravdu inteligentní a velmi brzy si vyhodnotí, jestli jim odměna či trest za úklid stojí. Měli bychom v nich pěstovat spíše chuť mít kolem sebe hezké a příjemné prostředí, ke kterému přispějí i ony samy, aniž by musely být motivovány zvenčí. 

Co říci závěrem? Téma nepořádku v pokojíčku nejspíše budete mít doma na talíři velmi často. Zkoušejte různé metody. Některé budou fungovat více, některé méně. Nicméně vždy pamatujte na to, že i úklid je otázkou týmové práce a nastavení celé rodiny, nikoliv jednotlivce. A neodsuzujte bez hlubšího vhledu své ani cizí dítě, pokud u něj v pokojíčku najdete extrémní nepořádek. Může být odrazem jeho duše…