Tematická oblast

Vývojová psychologie, psychologie autismus (sociální kognice)

Kdo, kdy, kde

Simon Baron-Cohen, Alan M. Leslie a Uta Frith. Výzkum probíhal v Londýně (Velká Británie) a výsledky publikovali v roce 1985 v časopise Cognition.

Průběh experimentu

Výzkumníci připravili jednoduchou hračkovou scénku se dvěma loutkovými postavami jménem Sally a Anne. Sally měla košík a Anne krabici. Před dítětem zahráli příběh: Sally vložila svou kuličku do košíku a odešla pryč. V její nepřítomnosti Anne vzala kuličku z košíku a dala ji do své krabice. Poté se Sally vrátila. Vědci se dítěte zeptali: „Kde bude Sally hledat svou kuličku?“ – v košíku, nebo v krabici? Dítě mělo ukázat či odpovědět. Tento test ověřuje, zda dítě chápe false belief – tedy že Sally mylně věří, že kulička zůstala tam, kde ji nechala, protože neviděla její přesun. Do studie výzkumníci zařadili tři skupiny dětí (mentálně na úrovni cca 4 let): s diagnózou autismu, s Downovým syndromem (mentální retardace, ale ne specificky porucha autistického spektra) a typicky se vyvíjející děti předškolního věku.

Zjištění

Většina typicky se vyvíjejících dětí kolem 4–5 let odpověděla správně, že Sally bude hledat v košíku, protože neví o přesunutí kuličky. Podobně děti s Downovým syndromem (mentální věk ~4 roky) odpovídaly z velké části správně. Děti s autismem (často i s vyšším chronologickým věkem) selhávaly zhruba v 80 % případů. Většina z nich uvedla, že Sally půjde hledat do krabice – tedy podle reality, kterou samy znají. Tím ukázaly, že nechápou pohled Sally a nepřipouštějí, že by mohla mít nepravdivou představu. Vědci tento výsledek interpretovali tak, že autistické děti mají specifický deficit v „teorii mysli“. Neumějí připisovat jiným lidem mentální stavy (vědomosti, přesvědčení, pocity), které se liší od jejich vlastních. Studie tak přinesla první empirický důkaz pro hypotézu tzv. “mind-blindness” (slepota k mysli druhých) u autismu. Výsledky zároveň potvrdily, že běžné děti kolem 4 let už false belief chápou (mladší tříleté by také selhávaly).

Význam pro psychologii

Studie otevřela nový směr výzkumu teorie mysli (Theory of Mind, ToM). Autoři nabídli alternativu k tehdejším vysvětlením autismu, která zdůrazňovala nedostatek emoční náklonnosti. Navrhli, že hlavní obtíž spočívá v kognitivním deficitu, tedy v neschopnosti představit si mentální stavy jiných lidí. Tím výzkum přispěl k pochopení problémů v komunikaci a sociální interakci u osob s autismem. Test Sally-Ann se stal standardní pomůckou pro hodnocení ToM u dětí. Výsledky zároveň ukazují, že zhruba kolem čtvrtého roku věku se u dětí objevuje důležitý milník sociální kognice – pochopení, že „mysl druhého může obsahovat něco jiného než ta moje“.

Metodologická omezení

Původní studie zahrnovala malý počet účastníků (20 autistických dětí, 14 s Downovým syndromem, 27 typických). Rozdíly mezi skupinami však byly výrazné: 16 z 20 autistických dětí test nezvládlo, zatímco v ostatních dvou skupinách selhaly pouze 4 děti z 41. Následné výzkumy výsledky potvrdily i v různých obměnách. Ukázalo se také, že některé děti s autismem a vyšší inteligencí dokážou test false belief zvládnout později – pravděpodobně díky alternativním strategiím. To naznačuje, že teorie mysli nemusí být buď zcela přítomna, nebo zcela chybět, ale může být opožděná nebo částečně kompenzovaná jiným způsobem myšlení.

Etické aspekty

Výzkumníci neprovedli invazivní testy. Děti se účastnily hravého experimentu s loutkami, který je bavil a nezpůsoboval jim stres. Diagnózy u dětí s autismem odborníci stanovili nezávisle předem. Studie dětem nijak neuškodila.

Replikovatelnost

Výzkumníci i jiní odborníci opakovali Sally-Ann test v mnoha variantách a v různých kulturách. Výsledky zůstávají konzistentní – autistické děti vykazují výrazně nižší úspěšnost než děti z běžné populace. Výjimky existují, zejména u dětí s vyšší inteligencí. U běžných dětí se ukázalo, že kolem 3,5 let většina false belief ještě nechápe. Přibližně od čtyř let však začíná většina dětí chápat, že jiní lidé mohou mít mylné představy.

Současná aplikace

Teorii mysli dnes odborníci využívají v diagnostice autismu. Například test ADOS obsahuje úlohy zaměřené na porozumění emocím a úmyslům druhých. V pedagogice speciálních potřeb vznikly tréninkové programy pro autistické děti, které rozvíjejí schopnost číst emoce nebo porozumět příběhům o sociálních situacích. Tento výzkum přispěl také k filozofii mysli a vývojové psychologii. Poskytl důkaz o důležité roli schopnosti mentalizace v lidské interakci.

Zajímavosti

Simon Baron-Cohen, bratranec slavného komika Sachy Barona Cohena, pokračoval ve výzkumu teorie mysli. Napsal i populární knihu „Myslím, tedy cítíš?“ Test Sally-Ann se objevil v dokumentárních pořadech o autismu. Tam ukazuje odlišné vnímání sociálních situací: běžné děti chápou, proč Sally hledá na špatném místě, zatímco autistické dítě často nechápe, proč by někdo nevěděl, kde kulička je. Experiment pomohl veřejnosti porozumět tomu, že problémy v chápání sociálních signálů u autismu nejsou projevem zlého úmyslu ani nedostatku inteligence.