Únava. Koho z nás občas nepotrápí. Náš životní styl a nároky, které jsou na nás kladeny, přináší nespočet chvil, kdy se cítíme unaveni. Pocit únavy je normální. Jedná se o zdravou zprávu našeho organizmu, který nás tak vybízí k odpočinku. Ovšem jen do určité míry.

Podíváte-li se na malé děti, anebo na naše chlupaté kamarády, umí tuto zprávu dokonale přijmout a poslechnout. Pamatujete si ještě, jak úžasný byl prázdninový spánek v dětství? Nic jsme nemuseli, pouze se zanořit do voňavých peřin a vyspat se do sytosti.

Možná se vám povede v těle tuto vzpomínku znovu procítit. Ten pocit zdravého rytmu únavy a odpočinku. Zkuste si představit, jak večer uleháte unaveni po příjemném prázdninovém dobrodružství… A pak ten pocit ráno, když dosyta vyspaní a osvěžení otevřete oči a slastně se protáhnete.

Mnoho lidí tento rytmus v průběhu života ztrácí. Začíná to obdobím, kdy si z nějakého důvodu nemůžeme dostatečně odpočinout. A někdy to přeroste do dlouhodobých obtíží, kdy si už nedokážeme dostatečně odpočinout. V souvislosti s tím můžeme skloňovat pojmy:

• chronická bolest,
• chronický únavový syndrom,
• rakovina,
• leukémie,
• snížená činnost štítné žlázy,
• další endokrinologické poruchy,
• anémie (Lukešová, 2008),
• ale také obtíže ženského cyklu.

Je toho hrozně moc. Vlastně ani nedokážeme přesně definovat všechny situace, kdy je velká a dlouhodobá únava vedlejším produktem jiných obtíží či onemocnění.

Je logické a naprosto správné, že nás všechny tyto věci dovedou do ordinace lékaře. A prosím, tak jako jste to slyšeli již mnohokrát, neoddalujte tuto návštěvu.

Podle Amerického úřadu pro prevenci a kontrolu nemocí (CDC) je třeba navštívit lékaře, pokud jsou příznaky únavy přítomny po dobu více než 2 týdnů a nezlepšují se ani po dostatečném odpočinku a zlepšení životního stylu (https://www.cdc.gov/cfs/symptoms/index.html).

Pokud cítíte, že s vámi není něco v pořádku, jděte hned. Nastanou dvě možnosti:

• buď vyšetření něco odhalí a vy budete vědět, kam zaměřit svou pozornost,
• nebo se nic konkrétního nenajde, a to je také důležitá informace.

Nic nezkazíte tím, že začnete užívat hořčík a selen. Jejich doporučenou denní dávku téměř nejde naplnit běžnou stravou, proto je jejich deficit v organizmu velmi častý.

Preferujte organicky vázaný hořčík – dobrou zkušenost máme s hořčíkem vázaným ve formě bysglicinátu. Máme vytipovaný dobrý preparát pro hořčík i pro selen, nejsme však prodejci žádného takového produktu. Pokud budete hledat sami, nejdůležitějším údajem je vstřebatelnost.

Hořčík je důležitý minerál, který se podílí na mnoha funkcích v těle včetně energetického metabolismu. Nedostatek hořčíku může vést k únavě, podrážděnosti a nespavosti. Podle některých studií může doplnění hořčíku pomoci při zmírnění symptomatického chronic fatigue syndromu (CFS) a zlepšit kvalitu spánku. Doporučená denní dávka hořčíku pro dospělé je 320 – 420 mg.

Selen je stopový minerál, který pomáhá chránit buňky před poškozením volnými radikály a podporuje imunitní systém. Kromě toho může doplnění selenu pomoci při snižování únavy a zlepšování nálady u osob trpících CFS. Doporučená denní dávka selenu pro dospělé je 55 mcg.

Přesněji o doporučených denních dávkách:

Doporučená denní dávka hořčíku pro dospělé podle:

• IOM (USA): 320 – 420 mg,
• EFSA (Evropa): 300 – 400 mg,
• EU: 375 – 400 mg,
• WHO: min 300 mg.

Doporučená denní dávka selenu pro dospělé podle:

• IOM (USA): 55 mcg,
• EFSA (Evropa): 55 mcg,
• EU: 45-70 mcg,
• WHO: 55 mcg.

Doporučené denní dávky hořčíku a selenu pro dospělé jsou stanoveny v USA Institutem lékařských studií (IOM), který je součástí Národní akademie věd Spojených států amerických (National Academy of Sciences, NAS).

V Evropě jsou doporučené denní dávky stanoveny Evropskou autoritou pro bezpečnost potravin (EFSA, European Food Safety Authority) a Evropskou unií (EU).

Naše tělo je složitý systém a je potřeba si uvědomit, že se únava odehrává v rámci celého tohoto systému.

Ano, mozek není jediný nejdůležitější orgán v těle, ale řídí toho opravdu hodně. V celé propojenosti našeho těla teď použijeme mozek jako výchozí bod. Hlavně proto, abychom se v tom my sami vyznali, byli srozumitelní a mohli si celý proces co nejefektivněji zjednodušit.

Předpokládejme chvíli, že mozek opravdu sám řídí celý náš systém. Psychologové mají takové speciální privilegium, že mohou mozek zjednodušit na tři části podle modelu Paula MacLeana.

Velmi zjednodušeně lze říci, že:

• racionální část odpovídá vývojově nejmladšímu neokortexu – tedy „lidskému mozku“
• vztahově emocionální část odpovídá prostřednímu limbickému systému – tedy „savčímu mozku“,
• instinktivní část odpovídá generálnímu řediteli celého tohoto systému, mozkovému kmeni – tedy „plazímu mozku“.

Zůstaňme ještě chvíli v tomto velikém zjednodušení a pojďme si ukázat, jaké jsou vztahy mezi jednotlivými vrstvami.

Neokortex ovlivňuje racionální uvažování, paměť, analytické uvažování a velikou škálu dalších dovedností a funkcí, které uplatníme v práci, ve škole a všude tam, kde si připadáme chytří jako lidé. Většina lidí očekává, že terapie bude působit právě sem, ale to by bylo opravdu málo.

Limbický systém neboli savčí mozek ovlivňuje všechny oblasti, ve kterých spolu vycházíme jako členové jednoho druhu (u zvířat život ve stádě či smečce). Důležité jsou emoce, které korigují naše chování ve vztazích k ostatním. Do kompetencí limbického systému ale patří také například zamilovanost a motivace.

Představme si, že jsme se zakoukali do ženatého kolegy. Každé ráno si můžeme říkat, že to není dobrý nápad, a několikrát za den si to zopakovat. Přesto musíme počkat několik týdnů, měsíců, v horším případě i let, než nás to přejde. Zrovna tak se můžeme vůlí donutit vystudovat třeba účetnictví, ale nedokážeme sami sebe donutit, abychom účetnictví milovali. A ano, jiná situace je, pokud je účetnictví naší láskou.

Mozkový kmen neboli plazí mozek má na starosti náš autonomní nervový systém. Tedy všechny pochody, které v našem těle fungují, aniž bychom na ně museli myslet a starat se o jejich chod.

Autonomní nervový systém obsluhuje naše orgány, dýchání, trávení, svalový tonus, reflexy (jako třeba roztahování zornic, stahování a roztahování cév). Srdce bude bouchat ve svém rytmu, i když mu to zapomeneme připomenout. Často se rytmus srdce bude i měnit, aniž bychom se to my sami snažili vůlí ovlivnit. To je právě práce autonomního nervového systému a plazího mozku. A tak je to správně.

Je proto výhodné, aby plazí mozek měl na starosti naše přežití. Všechny ty reflexivní reakce, které se aktivují samy, jsou rychlé, instinktivní, nestihneme mu do nich mluvit.

Ukažme si to na příkladu.

Představte si, že ráno rozespalí otevřete dveře od koupelny, a tam na vás zařve tygr. Ano, je to nepravděpodobná situace. Ale v tom leknutí nejspíše zapomenete na svého ženatého kolegu z práce i na všechny věty, které jste si chystali na prezentaci či na poradu. Někdo se lekne a ztuhne, někdo uteče, někdo další na tygra zakřičí a bude se ho snažit zastrašit. Většinou si nemůžeme úplně vybrat, kterou reakci náš plazí mozek zvolí.

Tento příklad nám ukazuje, že když jde do tuhého, stává se plazí mozek šéfem celého našeho systému. A může přepínat mezi klidovým režimem, režimem aktivní obrany, kde se uplatňují reakce útok a útěk, a mezi režimem pasivní obrany, kam patří zmrznutí a třeba také disociace.

Všechny tyto režimy a reakce jsou velmi funkční, ale v přírodě jsou určeny jen ke krátkodobé aktivaci a obraně života. Nám lidem se však může stát, že v těchto reakcích uvízneme na velmi dlouhou dobu. Různě velké oblasti našeho systému zůstávají v režimu zmrznutí a odpojení, nebo kolapsu. A neukojitelná únava je na světě.

Stále se však jedná o nedokončené obranné reakce, a nikoliv o rozsudek na doživotí. Často v těchto souvislostech mluvíme o traumatu jako o fyziologickém stavu organismu dnes. Není tedy úplně důležité, při jaké události nebo při jak těžkém období trauma vzniklo. Plazí mozek to v dobré víře dělá proto, aby nám zachránil život.

Doufám, že již mezi řádky tušíte, že ty nedokončené obranné reakce, které nás udržují v dlouhodobém unaveném stavu, lze terapeuticky postupně dokončit a dojít úlevy. Pracuje se tak na fyziologické změně v organismu, která změní náš vnitřní pocit, naše prožívání, pomůže nám ožít a přiblíží nás opět k pocitu štěstí a smyslu.

Terapeutická práce má k dispozici dvě pole působení, která jsou různými terapeuty různě preferovaná. Můžeme pracovat:

• na změně vnitřního prožívání, podle principů uvedených výše,
• ale lze samozřejmě pracovat i na vnějších okolnostech.

Osobně se rozhodně přikláním k práci na obou, ve skutečnosti velmi propojených částech.

Mnoho z nás má zkušenosti s tím, že se nám v životě opakují situace, kdy je toho na nás čím dál tím víc. A my se honíme rychleji a rychleji. Někdy to dokonce vypadá tak, že si podvědomě takové situace v životě vytváříme. Těžko se můžeme zbavit únavy jen tím, že dokončíme obranné reakce našeho plazího mozku, když zůstaneme v zaměstnání nebo ve vztazích, které jsou nezdravé, a je nám z nich opravdu úzko.

Do terapie patří také cesta, která nás naučí, jak o sebe v životě lépe pečovat – ať už fyzicky, psychicky, nebo ve vztazích. Jak pochopit a přestat opakovat nezdravé vzorce. Porozumět a změnit.

A v neposlední řadě patří do terapie i cesta k tomu, aby klient jednoho dne terapii nepotřeboval. V průběhu tohoto procesu se totiž učí regulovat svůj systém vlastními silami, hospodařit se svou kapacitou, dobře nastavovat hranice v pracovních situacích i vztazích.

Pokud vám tento přístup dává smysl, jste u nás vítáni.

S úctou Vaše Equita Therapy

PS: Prosím nekamenujte mě, že výše uvedený text neobsahuje všechny důležité kapitoly, které by bylo vhodné zmínit při řešení únavy. Bylo by jich určitě více, než by se vešlo do jedné knihy. Pojďme tady podle vašich potřeb otevřít prostor k povídání. Vaše otázky, příběhy, zkušenosti, postřehy – vše je vítáno.

Máte na výběr několik možností, jak začít:

1. Vím, ke komu chci jít:

Můžete si rovnou vybrat terapeuta a objednat se k němu, 

2. Hlavně brzy:

Pokud nevíte, koho si vybrat, můžete využít naší možnosti „konzultace co nejdříve“. Sami za vás vybereme vhodného terapeuta, který bude mít čas co nejdříve.

3. Vůbec nevím, kudy do toho:

Další možností je objednat si 30 minut terapeutický plán. Na této konzultaci spolu probereme vaše potřeby a naplánujeme, jaká forma terapie a s jakým terapeutem by vám nejlépe vyhovovaly. Chceme, abyste měl/a jasnou představu o tom, co vás čeká, a cítil/a se maximálně komfortně.