Psychologie je věda. A začíná to experimentem.

Psychologie je věda, která povstává z praxe – z opravdového života, jeho otázek, bolestí i krásy. Připravujeme pro vás, zájemce o psychologii, několik tematických seriálů. Budete jimi moci postupně prohlubovat své znalosti, rozšiřovat obzory a poznávat, jak psychologie skutečně funguje.

Jedním z nejdůležitějších nástrojů, který psychologie používá – a používala dávno předtím, než se jí začalo říkat psychologie – je experiment. A právě jím začneme.

Experiment v psychologii je velmi mocný nástroj. Když se podaří dobře navrhnout, provést a interpretovat, může odhalit skryté mechanismy lidské duše. Může potvrdit domněnky nebo naopak otřást tím, co jsme si mysleli, že víme.

A protože první díl našeho seriálu vychází právě na apríla, dovolíme si začít s nadsázkou – s experimentem, který možná není úplně vědecky ověřený, zato má zásadní historický dopad. A především ukazuje, že principy psychologického výzkumu – zákaz, manipulace, reakce na stres, externalizace viny – tu byly dřív, než se narodil první behaviorista.

Začínáme tedy lehce – ale ne úplně na lehkou váhu. Dnes se podíváme na ten úplně, ale úplně nejstarší zaznamenaný psychologický experiment: Adam, Eva a Strom poznání.

Adam a Eva – božský experiment s poslušností (★★★★☆)

Tematická oblast: sociální psychologie, morální rozhodování, behaviorální etika
Kdo, kdy, kde: Bůh (hlavní výzkumník), Adam a Eva (účastníci), cca 4004 př. n. l., Eden – chráněné experimentální prostředí

Průběh experimentu:
Ve zcela izolovaném testovacím prostředí (Eden) vytvořil výzkumný tým dvě lidské bytosti s plně zajištěnými základními potřebami a nulovou zátěží. Po úvodní aklimatizaci byl před subjekty postaven jednoduchý morální úkol: „Z tohoto stromu nejezte, jinak zemřete.“

Aby měl experiment alespoň základní dramatickou strukturu, přistoupil výzkumník k přidání nestandardní proměnné – had se stal externím manipulátorem, jehož úkolem bylo narušit podmínky pomocí alternativního výkladu instrukce. Použil klasickou strategii: „Určitě nezemřete… naopak – otevřou se vám oči!“

Výsledkem byla první zaznamenaná psychologická reakce na zákaz – tzv. efekt zakázaného ovoce, který vedl Evu k překročení instrukce. Ta následně ovlivnila i Adama, čímž došlo ke kolapsu dodržování protokolu.

Subjekty následně vykazovaly známky introspektivního myšlení a morálního uvědomění – všímají si své nahoty, snaží se zakrýt (první pokus o módní tvorbu pomocí přírodních materiálů – fíkové listy) a následně se uchylují ke klasické externalizaci viny: „To ona!“ / „To had!“.

Po porušení podmínek byl spuštěn post-experimentální trestný protokol: exkomunikace z laboratoře, zavedení nové reality (smrtelnost, bolest, nutnost pracovat) a přenos následků na všechny další generace. Vznikl tím koncept, který moderní etika výzkumu označuje za nepřípustný – dědičný hřích bez individuálního souhlasu.

Zjištění a význam pro psychologii:
Experiment ukázal, že:

  • Zákaz vyvolává touhu (psychologicky doložená reaktance – zákazem roste atraktivita cíle).
  • Sociální manipulace funguje, i když pochází od hadovitých autorit bez akademických titulů.
  • Kognitivní disonance vzniká spontánně – výmluvy, přenášení viny, snaha zachovat pozitivní sebehodnocení.
  • Morální uvědomění se objevuje rychle, když člověk musí zakrývat svou nahotu a vysvětlovat, co že to vlastně udělal.
  • Zaznamenán první náznak superega, které ještě nemá jméno, ale už se stydí.

Metodologická omezení:
Z hlediska moderní psychologie se experiment potýká s řadou zásadních nedostatků:

  • Vzorek (n = 2) je zcela nevhodný pro jakékoli zobecnění (i když, paradoxně, právě zobecnění proběhlo v plném rozsahu).
  • Zavedení confounding faktoru (hada) nebylo plně kontrolováno a výrazně ovlivnilo výsledek.
  • Chyběl dvojitě slepý design, subjekty věděly, kdo je experimentátor – a hlavně že je vševědoucí.
  • Absence informovaného souhlasu – ačkoliv byla předána jasná instrukce, nikdo nedostal možnost podepsat GDPR ani možnost vystoupit z experimentu.
  • Etická otázka dědičného trestu – není jasné, proč by za jablko měli pykat i ti, kdo dávají přednost pomeranči.

Replikovatelnost:
Experiment v původní formě nelze zopakovat – laboratoř byla uzavřena, subjekty vyhoštěny a Strom poznání pokácen. Pokus o repliku se odehrál v Novém zákoně (tzv. „druhý Adam“), ale s odlišným designem a výsledkem.

Současná aplikace a dopad:
Ačkoliv experiment by dnes neprošel etickou komisí, jeho výsledky dodnes ovlivňují:

  • Morální psychologii (původ viny, volby a důsledky).
  • Behaviorální ekonomii (zakázané = chtěné, marketing na základě nedostupnosti).
  • Sociální psychologii (vliv manipulace, kolektivní vina).
  • Teologii, kulturu i marketing Apple produktů.

Zajímavosti:

  • Bible nikdy nejmenovala konkrétní druh ovoce – jablko se stalo populárním díky renesančnímu výtvarnému umění a latinské slovní hříčce: malus = jablko i zlo.
  • Had je v historii psychologie vůbec prvním zdokumentovaným persvazivním komunikátorem, který mistrně použil zkreslenou argumentaci („Opravdu to Bůh řekl…?“).
  • Tento případ je pravděpodobně prvním dokladem kognitivní disonance: Adam svaluje vinu na Evu, Eva na hada, had na nikoho (etologové tvrdí, že pouze syčel).
  • Dlouhodobý dopad zahrnuje nejen vznik teologie a morálních systémů, ale také dějiny módy (od fíkového listu k haute couture).

Závěr:
Přestože je Adamovo a Evino selhání dnes zpochybňováno jako neadekvátní podklad pro globální morální konstrukci, nelze popřít, že se jednalo o experiment s ohromným kulturním dopadem. Ukázal, že člověk není jen pasivní objekt, ale entita schopná volby, rebelie a… výmluv.

Hodnocení:

  • Vědecká hodnota: ☆☆☆☆ (nepublikovatelné v žádném seriózním žurnálu)
  • Psychologický přínos: ⭐⭐⭐⭐⭐
  • Etika výzkumu: 🚫🚫🚫🚫🚫
  • Dějinný dopad: nesmazatelný