Kdo, kdy, kde

Alan Turing (koncept testu z roku 1950, Velká Británie) a Joseph Weizenbaum (program ELIZA, 1966, MIT, USA).

Průběh experimentu

Turingův test vznikl jako myšlenkový experiment. Turing navrhl, že pokud počítač dokáže vést rozhovor k nerozeznání od člověka, můžeme říci, že „myslí“.
V 60. letech vytvořil Weizenbaum program ELIZA, který napodoboval psychoterapeuta. Program analyzoval text a pomocí vzorů kladl obecné otázky typu „Řekněte mi víc o X“.
Weizenbaum nechal lidi s ELIZOU komunikovat v textovém dialogu. Přestože program význam slov nechápal, mnozí měli pocit, že jim skutečně rozumí. Jeden kolega dokonce požádal o soukromí, aby mohl s programem mluvit o osobních problémech. Tak se poprvé projevil tzv. ELIZA efekt – lidé připisují strojům víc inteligence, než ve skutečnosti mají.

Zjištění a význam

ELIZA Turingův test neprošla, ale ukázala, jak snadno lze v lidech vyvolat iluzi porozumění. Experiment odhalil, že máme sklon antropomorfizovat stroje – reagujeme na milý tón a známá slova, jako by za nimi stála lidská mysl.
Pro psychologii to byl důkaz, že sociální reakce může vyvolat i umělý podnět. Zrodil se pojem „ELIZA efekt“. Turingův koncept se mezitím stal měřítkem pokroku v AI a inspiroval mnoho dalších experimentů na pomezí psychologie a informatiky.

Etika a replikovatelnost

ELIZA přinesla i etické otázky. Pokud se lidé svěří počítači, který nerozumí ani necítí, kdo za to nese odpovědnost? Weizenbaum byl šokován, že se jeho sekretářka s programem citově sblížila. Později se stal kritikem osobní umělé inteligence.
Turingův test se pořádá dodnes v podobě soutěží chatbotů. Žádná AI sice dlouhodobě neoklamala odborníky, ale moderní modely zvládají krátké konverzace téměř lidsky.

Současná aplikace

Dnešní chatboti využívají principy, které ELIZA odhalila. Jednoduché reakce na uživatelova slova mohou působit empaticky. Firmy toho využívají – například hlas Alexy zní záměrně přátelsky.
Turingův test zůstává ikonou a veřejnost jím stále poměřuje nové modely umělé inteligence. Spíš než „zda projdou“ se dnes ptáme, jestli má test ještě smysl jako měřítko inteligence.

Zajímavosti

ELIZA původně parodovala rogeriánskou psychoterapii. Odpovědi jako „Jak se při tom cítíte?“ měly působit jen jako nadsázka. Přesto v nich lidé nacházeli útěchu – podobně jako u dnešních chatbotů-terapeutů.
V roce 2014 program Eugene Goostman na chvíli zmátl část poroty Turingova testu, když předstíral, že je třináctiletý chlapec. Odborníci to ale nepovažují za skutečné „složení“ testu.
Moderní jazykové modely, jako GPT, už vedou dialogy natolik lidské, že diskuse o Turingově testu znovu ožívá.