Tematická oblast

Umělá inteligence a kognitivní věda (hranice strojového myšlení, intuice)

Kdo, kdy, kde

Systém AlphaGo od DeepMind (Google) vs. Lee Sedol (mistr světa ve hře Go), Souul, březen 2016.

Průběh „experimentu“

Není to klasický laboratorní pokus, ale historický soutěžní zápas člověka proti AI. Go je extrémně komplexní desková hra (mnohem větší prostor možností než šachy) – dlouho se myslelo, že počítač nemůže porazit nejlepší hráče Go, protože hra vyžaduje “intuici a strategii, které počítač nenaprogramuješ”. DeepMind však vyvinul AI využívající hluboké neurální sítě a posilované učení, která se naučila Go z databází partií a milionů simulací. Zápas proti Lee Sedolovi (18násobný šampion) byl sehrán na 5 vítězných her. Výsledek: AlphaGo zvítězila 4:1 – Lee Sedol dokázal vyhrát jen jednu partii mimořádným tahem, jinak byl překonán. AI dokonce předvedla kreativní tahy, které zaskočily experty (slavný „tah 37“ ve druhé hře).

Zjištění a význam pro psychologii

Toto utkání se stalo milníkem v AI – poprvé stroj porazil mistra v Go, což se považovalo za dekádu vzdálené. Pro psychologii a kognitivní vědu to zpochybnilo výjimečnost lidské intuice: ukázalo se, že i strategie považované za tvořivé nebo intuitivní lze dosáhnout jinou cestou (obrovské množství tréninku kombinované s hodnotícími sítěmi). Umělá inteligence tak překročila další hranici, což vyvolalo otázky o povaze inteligence. Někteří psychologové přehodnotili názory na to, zda intuice je něco, co se dá algoritmizovat – AlphaGo naznačila, že do jisté míry ano (prostřednictvím tzv. policy network a value network imitujících lidské neurony).

Metodologická omezení

Nejde o řízený experiment, ale o demonstrační případ. Nelze kvantitativně měřit lidské vs strojové procesy – víme jen výsledek. I tak však tým DeepMind publikoval detaily architektury v časopise Nature. Srovnání lidského a strojového myšlení: stroj potřeboval výpočetní kapacitu a energii, jakou lidský mozek nemá; lidský hráč má o mnoho řádů méně zkusmo projitých variant, ale dokáže vyhodnotit situaci zkušeností. AlphaGo nepotřebuje vědomí či emoci, přesto exceluje v Go – to je metodologicky zajímavé pro teorie, které tyto aspekty považují za klíčové pro inteligenci.

Etika a dopad

Zde spíše dopad na společnost – uvědomění, že AI může překonat člověka i v úlohách, které nejsou čistě mechanické (Go se bralo jako tvůrčí). To povzbudilo investice do AI (následně AlphaZero a další). Pro psychology to otevřelo nové pole spolupráce – využití her AI k modelování lidského rozhodování.

Replikovatelnost

Rok poté jiná AI (AlphaGo Zero) dokonce překonala původní AlphaGo učením čistě ze hry se sebou (bez lidských dat). V šachách a jiných hrách je AI už dávno nad lidmi. Tyto výsledky se stále opakují – obecně platí, že v přesně definovaných úlohách s dost daty stroj předčí lidský mozek. Replikovatelnost ve smyslu experimentu zde není klasická, ale trend je jasný.

Současná aplikace

Psychologie začala využívat machine learning ke zkoumání svých dat. Naopak AI vývojáři se inspirují kognitivními vědami (např. neurální sítě imitují neurony; snaha naučit AI převádět naučené do nových situací, tzv. generalizace, což lidé umí a AI zatím ne dokonale). AlphaGo posílila dialog mezi AI a cognitive science – přiblížili jsme se Turingovu testu v tom smyslu, že stroj dokáže konat velmi komplexní intelektuální činnost lépe než člověk.

Zajímavosti

Zápasy sledovalo online přes 200 milionů lidí, což svědčí o obrovské fascinaci soubojem člověk vs. stroj (připomnělo to zápas Deep Blue vs. Kasparov v šachu 1997). Lee Sedol po prohraném zápase prohlásil, že AlphaGo našel tahy, které lidé za celou historii Go neobjevili, a označil je za „krásné“. Jedinou hru, kterou vyhrál (hra č. 4), považoval za nejcennější vítězství kariéry – musel zahrát tzv. Boží tah (move 78), který AI nečekala. I to poukazuje na zajímavý aspekt: AI může generovat nové poznatky a posouvat i lidskou hru (dnes top hráči studují strategie od AlphaGo). – Celkově tedy triumf AlphaGo nebyl psychologickým experimentem v tradičním smyslu, ale pro psychologii lidského myšlení znamenal velký experiment přírodní: ukázal nám zrcadlo, čeho je mysl schopna a jak ji stroj může předčit.