Tematická oblast: Gestalt psychologie, učení a myšlení 

Kdo, kdy, kde: Wolfgang Köhler, 1913–1917, výzkumná stanice Tenerife (Kanárské ostrovy). 

Průběh experimentu: Köhler vedl na ostrově Tenerife výzkum s volně žijícími šimpanzy během 1. světové války. Vytvářel pro opice různé problémové situace: například umístil oblíbenému šimpanzovi jménem Sultan banán mimo dosah před klec a dovnitř klece dal dvě kusé bambusové tyče. Sultan nejprve zkoušel dosáhnout banánu jednou tyčí – ta byla příliš krátká. Po neúspěchu se zarazil, hrál si s tyčemi, až najednou pochopil a zasunul jednu tyč do druhé, prodloužil nástroj a přisunul si banán. V jiných pokusech musely šimpanzi stohovat bedny, aby se dostali k vysoko zavěšeným banánům, apod. Köhler detailně popsal, jak se opice pokoušejí a jak náhle (“aha!”) nalézají řešení – tento proces nazval vhled (insight). 

Zjištění a význam: Köhler ukázal, že zvířata se mohou učit řešení spíše náhlým pochopením vztahů než postupným pokusem a omylem. Šimpanz Sultan neuspěl, dokud neobjevil správnou strukturaci problému (spojení tyčí). Tento poznatek byl v rozporu s behavioristickým pojetím učení – Köhler kritizoval Thorndikeovy puzzle boxy jako příliš umělé, bránící projevu inteligence. Gestaltistická teorie učení tak zdůraznila kognitivní aspekty – organizaci pole, přeuspořádání mentálních reprezentací – namísto pouhého posilování reakcí. Köhlerovy experimenty patřily k prvním dokladům vyšší inteligence u zvířat (šimpanzi demonstrovali tvořivost podobnou člověku). 

Metodologická omezení, etika, replikovatelnost: Köhler neměl k dispozici kvantitativní měření (spoléhal na pozorování chování a kvalitatativní popis). Jeho interpretace “vhledu” vyvolala debaty – např. zda opice skutečně chápou problém nebo jen zkoušejí naučené triky. Novější výzkumy ukázaly, že primáti a někteří ptáci dokáží řešit více-krokové úlohy, což Köhlera podporuje. Eticky byly pokusy poměrně citlivé – Köhler se k šimpanzům choval dobře (byli volně v areálu stanice) a problémy pro ně představovaly jen drobnou frustraci. 

Současná aplikace a dopad: Koncept vhledu se uplatňuje v pedagogice – někdy se upřednostňuje, aby žáci sami “přišli na řešení” místo drilu (pokládání problémových úloh podporujících aha-efekt). Vhledové řešení problémů je také předmětem výzkumu kreativního myšlení u lidí (náhlé uvědomění řešení po období neúspěchu). Köhler je považován za předchůdce kognitivní psychologie učení – jeho důraz na mentální reprezentace předjímal moderní pojetí. 

Zajímavosti: Během svého výzkumu na Tenerife byl Köhler podezírán ze špionáže pro Německo – ostrov byl blízko námořních tras a kolovala fáma, že přes své rádio podává zprávy o britských lodích. To se však nikdy neprokázalo. V roce 1935, když gestapem zavřený kolega Kurt Koffka uprchl do USA, Köhler jako jeden z mála německých akademiků veřejně protestoval proti nacistům – brzy poté raději sám emigroval. Jeho kniha o šimpanzí inteligenci (The Mentality of Apes, 1925) patří k nejčtenějším pracím Gestalt psychologie.