Kdo, kdy, kde: Egyptský faraon Psammetichus I. (Psametik I.), cca 7. stol. př. n. l. ve starověkém Egyptě. Zaznamenal jej řecký historik Herodotos. 

Průběh experimentu: Faraon nechal dvě novorozené děti vyrůstat izolovaně pod dohledem němého pastevce, který na ně nemluvil. Cílem bylo zjistit, jakým jazykem začnou děti mluvit spontánně, pokud neuslyší žádnou řeč – zda existuje původní přirozený jazyk lidstva. Po několika letech jedno z dětí údajně vyslovilo slovo „bekos“ (chléb ve frýgijštině). 

Zjištění a význam: Psammetichus z toho vyvodil, že nejstarším jazykem je frýgijština, nikoli egyptština. Historicky je tento pokus považován za první zaznamenaný „psychologický“ experiment – zkoumal vrozený základ jazyka. Experiment naznačil, že bez sociálního kontaktu se normální řeč nevyvine (dětské žvatlání bylo zřejmě mylně interpretováno jako slovo). 

Omezení, etika, replikovatelnost: Experiment měl velmi slabé metodologické základy – nešlo o vědecký výzkum v pravém slova smyslu, ale spíše o historickou anekdotu. Údajné „první slovo“ mohlo být ve skutečnosti jen náhodný zvuk, který dospělí zpětně vyložili podle vlastních očekávání. Z dnešního pohledu je navíc eticky zcela nepřijatelný: děti byly úmyslně izolovány a vystaveny citové i sociální deprivaci. Právě kvůli své krutosti a nereplikovatelnosti bývá tento pokus označován jako „zakázaný experiment“.

Současná aplikace a dopad: Ačkoli závěr o „prvním jazyce“ byl mylný, experiment zdůraznil význam sociální interakce pro vývoj řeči. Moderní psychologie potvrzuje, že děti potřebují ke zvládnutí jazyka slyšet řeč v kritickém období (hypotéza kritického období). Příběh je dodnes citován jako kuriozita v dějinách psychologie jazyka. 

Zajímavosti: Podobné jazykové deprivationí pokusy byly později připisovány dalším vládcům. Například římský císař Frederick II. ve 13. století nechal údajně vychovávat nemluvňata bez řeči, avšak děti zemřely, protože „nemohly žít bez radosti a pohlazení“. Skotský král Jakub IV. kolem r. 1493 izoloval dvě děti s němou chůvou na ostrově Inchkeith – prý pak mluvily hebrejsky, což historici zpochybňují. Také indický mogul Akbar v 16. stol. zkusil vychovávat děti o samotě a správně předpokládal, že žádný skutečný jazyk neprojeví a zůstanou němé. Tyto legendy dokládají trvalý zájem o otázku vrozeného jazyka napříč kulturami, byť za cenu krutých metod.