Dovolte, abychom vám představili naši další skvělou terapeutku a lektorku našich kurzů, Martinu. K Martině se dnes můžete přihlašovat na terapie a na kurzy arteterapie a nenásilné komunikace. Martina nám o sobě prozradila…

„Věřím, že každý nosíme odpovědi na své otázky v sobě. Proto je mým hlavním cílem vytvořit bezpečný a zároveň tvůrčí prostor, ve kterém si každý na své odpovědi přijde sám. Jsem přesvědčená, že období, kdy se nám tzv. nedaří, cítíme se ztracení, bezradní, bezcenní, osamělí, bez energie, beze smyslu života… jsou v životě velmi důležitá. 

A to i přesto, že když v takové etapě svého života právě jsme, bychom ji nejraději přeskočili. V těchto obdobích přerodu, kdy se potýkáme sami se sebou, máme ohromnou příležitost poznat sami sebe. Nejen svoje stíny, ale i své zdroje. Máme možnost setkat se svou vlastní silou, přijmout svá temnější zákoutí a stát se celistvější osobností. Když takto přerosteme sami sebe, jsme mnohem silnější než na začátku. Moc si vážím toho, že můžu být na této cestě k silnější, odolnější a autentičtější verzi sebe sama průvodkyní lidem, kteří se rozhodli svoji situaci změnit. 

Mimochodem… Mám ráda jeden buddhistický příběh. Vypráví se v něm, že každé těžké období je jako kupka hnoje. Když se ji nesnažíme maskovat ani se od ní neodvracíme s odporem nebo si ji nestrkáme do kapes, aby jí bylo míň, ale poctivě jí hnojíme svou zahrádku, po nějaké době se nám odmění bohatou sklizní. 

Neznám moc lidí, kteří by životem propluli jen tak hladce, každý máme svoje draky a svoje výzvy. To, co je pro jednoho hračka, může být pro druhého Mount Everest. Záleží na tom, jak každý s tou svou kupkou hnoje naložíme :). 

Potkala jsem naštěstí hodně lidí, kteří se dokázali vyhrabat přímo z hromady hnoje… A teď jsou o to vnitřně bohatší, silnější, hlubší a zároveň i spokojenější. Jsou inspirací pro ostatní, že má smysl tu svou kupku přijmout a proměnit ji v zaslouženou úrodu. Vědomí, že práce se sebou má smysl, přestože se to může na začátku zdát jako úplně marné, je pro mě zásadní. Bez něho bych nemohla svou práci dělat. 

Při práci s lidmi ráda využívám techniky, při kterých zapojujeme pravou mozkovou hemisféru, své tělo a svou intuici. Dostáváme se tak mnohem hlouběji pod povrch a elegantně se vyhýbáme zaběhnutým myšlenkovým vzorcům. Dotýkáme se díky tomu jemnějších rovin svého Já a přicházíme na odpovědi, které bychom hlavou nevymysleli. 

Důležitá je pro mě i jistá hravost objevování nových cest. Mluvení střídá práce s tělem nebo s předměty, malování vnitřních světů, práce s dechem, relaxace, imaginace… Díky prožitkům v těle se nová zkušenost a nová uvědomění kotví mnohem snáz a změna v životě přichází rychleji. 

Zvlášť u dětí mě vždycky překvapí, jak rychle dokáží integrovat novou zkušenost a uplatnit ji v životě. Je to zřejmě tím, že nemají v hlavě program, že něco nejde nebo že to bude na dlouho, a tak to zkrátka změní hned :).

Vycházím ze svých několika výcviků v arteterapii a koučinku. V arteterapii je mně blízký jungiánský přístup, kdy pracujeme hodně s imaginacemi, případně i sny. Ale ráda ho kombinuji i s dalšími technikami, jako je muchláž, čmáranice, koláž… Z koučinku mě nejvíc oslovil somatický koučink vycházející z biosyntézy, který využívá moudrosti našeho těla, našich pocitů i naší obraznosti, a zároveň ho kombinuje s klasickým dotazováním a neurolingvistickým programováním. Díky tomuto integrativnímu přístupu využíváme celý náš potenciál. Pracujeme například s tělesnou či obrazovou metaforou nebo využíváme prostor a předměty v něm.

Stále častěji využívám i prvky nenásilné komunikace, která nás učí být laskaví jak k druhým, tak i k sobě samotným. Vede nás k autentičnosti a zcitlivění vůči vlastním pocitům a potřebám a trénuje nás ve vymezení vlastních hranic i respektu k hranicím druhých. Ne vždy se konflikt odehrává tzv. venku. Spousta dialogů, sporů i hádek se odehrává uvnitř naší vlastní hlavy. Prvky nenásilné komunikace či mediace se dají krásně využít například v případech, kdy proti sobě stojí naše dvě podosobnosti nebo potřebujeme transformovat obraz tzv. „nepřítele“. Když si potřebujeme ujasnit své vlastní postoje a dokázat říct své jasné „ne“ tomu, co jde proti našemu vnitřnímu přesvědčení.

Témata, se kterými se na mě klienti obracejí, jsou různá. Od překonání studu, přes schopnost vymezit si své hranice nebo projevit autenticky sebe sama. Často pracujeme s přijetím svých emocí nebo jejich transformací, například vzteku, s pocity smutku a úzkosti. Další témata se týkají komunikace v rodině nebo ve škole, vztahů s blízkými, rozhodování, když se ocitneme na rozcestí nebo hledáme svou životní cestu. 

Pro mě samotnou jsou důležité vztahy – s partnerem, rodinou, přáteli i kolegy v práci… Společný čas, kdy můžeme sdílet, smát se, smutnit nebo i mlčet. Ticho je pro mě důležité, a tak, když je to jen trochu možné, vyrážím z města ven, naslouchat horám, větru a vodě. A oni naoplátku naslouchají mně. Tam se já stávám klientem a stromy, tráva, ptáci… mými terapeuty. Lesní lázně vřele doporučuji všem :).“